POVÍDKY

Návrat do života
Autor: Pája


V Askabanu rok 1996*
,,Tati neboj se Potter nám za to zaplatí!"
,,Och, ano drahý všechno bude v pořádku. Dostaneme tě odsud. Brzo budeš doma lásko!" hlásili mi můj syn a žena
 
O pět let později, tamtéž
,,Zabiju Pottera, zabiju Pottera, zabiju Pottera!! Za tohle mi zaplatí!!!"
 
O další tři roky později

,,Drahý vidíš, už jsi venku! Och,miláčku jsi nějak pohublý, pojď honem do kočáru, Draco už tam čeká!"
zbytečně mi oznamuje Narcisa
,,To nemohl ani přijít sem?" prohlásím protivným a otráveným hlasem
,,Měl včera moc práce, víš?"
Nevím! V poslední době se mě nikdo neobtěžoval informovat!!! Pomyslím si, ale neodvážím se to říct nahlas.
,,Vážně? To bych do něj neřekl." Suše konstatuji.
,,Ale ano. Našel práci na ministerstvu. Už mu dokonce velice důvěřují."
,,No, nepovídej!" Opět prohlásím, ale tentokrát jedovatě
,, Promiň mi Luciusi já to tak nemyslela, ale musíš vědět že v prvních letech nám nikdo nevěřil!!Všichni se k nám obraceli zády! Bylo to strašlivé! " stěžuje si má žena
Jen se tu nerozbreč! ,,To mě přirozeně mrzí drahá." Nepřesvědčivě okomentuji.
V té chvíli přicházíme ke kočáru a tam na mě vykukuje můj syn.
,,Tati, jak rád tě vidím." Ještě míň přesvědčivě hlásí Draco.Zřejmě si na přehnanou svobodu už zvykl.
………….
 
Doma
,,Bože, co tu dělá to zvíře?!" upřímně se zděsím
,Tohle je Sidonius. Koupila jsem si ho aby mi nebylo smutno." Zabíhá Narcisa do podrobností
,,Smutno? Máš tu přece Draca!" nenechám se odbýt
,,Já myslela večer, víš přece že nesnáším samotu." Chabé výmluvy mé ženy mě přivádějí do varu
,,To zvíře spí v mé posteli? To snad nemyslíš vážně? Víš že nesnesu ŽÁDNÉ zvíře!!!"
,,To vím a proto jsem mu koupila….."
,,Boudu?" v duchu se modlím a doufám
,,NE! Pelíšek. Bude spát u postele a když tak ho můžeme dát do vedlejšího pokoje."vyzývavě prohlásí Narcisa.
,,To už aby si zvykal!" prohodím hlasitě
,, Takže nejsi zase tak z formy jak vypadáš!" Slyším tichý sladký komentář, jak já to nesnáším!!!
,,Jsem z formy! A to zvíře nebude spát v jedné místnosti se mnou!"
,,Ale,……." Odmlouvá.
,,Už jsem řekl!" Musím nabýt původní váženosti a začnu s tím doma!
 
U večeře
,,Musíš hodně jíst, takhle by tě přátelé nepoznali!"
,,Přátelé?" Vedeme s Narcisou zajímavý rozhovor.
,,No jistě, třeba FitzMorrovi!" pokračuje
,,A kde FitzMorrovi byli když jsem hnil v Askabanu?" Chladím vztek na těch chudáčcích.
,,Musíš je chápat, být Smrtijedem není jen tak! Nemohli se k tobě otevřeně hlásit!" Zastává se jich má žena.
,,Přirozeně." Chladně
,,Tati je to pravda. Víš jak mi dalo zabrat abych si získal nějakou důvěru? Je to složité, ale už mi konečně nelezou do všech mých věcí! Teď když je Pán zla definitivně pryč bude všechno lepší." Vkládá se do hovoru Draco, nějak moc přesvědčeně.
,,Mluvíš jako slovník!" Nedovedu zakrýt otrávenou náladu.
,,Když myslíš." Nehádá se.
Co s tím klukem je?
,,Harry říkal že…………….." pokračuje po chvíli
,,Harry?" Srdce se mi podezřením zastaví.
,,Harry Potter" spadla mi čelist
,,Odkdy si říkáte s Potterem křestním jménem?"
,,Ach tak, už je to pár let co jsme se spřátelili! Nakonec není tak špatný!" Draco je zcela klidný, ale já nemůžu uvěřit svým uším. Nakonec se rozkřiknu.
,,Ale že mě dostal do Askabanu ti přirozeně nevadí, že? To je ti jedno!"
,,Tati, prosím tě. Nemůžu přece s jedním z nejvýznamnějších kouzelníků žít ve sporu! Ty sám jsi mě přece učil že přátele si máme držet blízko a nepřátele ještě blíž!" Žehlí si to Draco.
,,Ach tak. Dobře. Omluvte mě, jdu si lehnout!" Jsem zcela znechucen a už nedovedu být víc ve společnosti své vlastní rodiny. Co je to se mnou?
 
O deset minut později

,,Snad vážně nespíš?" slyším tichý zvídavý hlásek své ,,milované" ženušky
,,Ne, hledám svoje věci! A zatím tu pouze nacházím psí chlupy!" Vztekám se, tolik věcí tu změnili.
,,Miláčku už na to nemysli." Přibližuje se Narcisa
Ozve se odporné mlasknutí..
Že já v tom Askabanu nezůstal! Bylo by to lepší!

Ráno
,,Dobré ráno." Ozve se vedle mě. Velice vyzývavě! Asi jako psí zvratky.
,,Hmm, dobré." Neochotně odpovídám.
,,Miláčkůůůůů" Nebezpečně se přibližuje její hlava.
,,Narciso nechej mě spát! Jsem unavený!" hláskuju otráveně
,,Nikdy jsi přece unavený nebyl!" Uraženě hlásí ona.
,,PŘEDTÍM, jsem nebyl osm let v Askabanu. Co si sakra myslíš? Že jsem se cvičil na strážných? To jsi vedle…. A dej mi Svatý klid, buď tak laskavá!"
,,Jdu na snídani!" Opět uraženě promluví, ale tentokráte Hodně uraženě!
 
U snídaně
,,Draco, dej si pozor, otec je nějak předrážděný." Slyším za zavřenými dveřmi.
,,Já vím mami!" odpovídá můj syn
,,Jak? Jak můžeš vědět?......" Narcisa se nějak zarazí.
,,Včera na mě řval dobře hodinu jen proto že jsem zakopl o židličku, která byla minimálně pět metrů od něj!Nechápu co mu přelítlo přes nos, ale z nějakého důvodu mi sdělil že mě silně přecenil a že si myslel že jsem menší nemehlo a moula! Co si to o mě vlastně myslí?! Dost by mě to zajímalo." Stěžuje si, jak jinak,
,,Ach tak, nemyslím že by měl otec na tebe špatný názor, vždyť na tebe byl i hrdý!"
,,Jo a kdy?"Nevěřícné a vcelku oprávněně!
,, No, zrovna teď si nevzpomínám! Ale pak ti to sdělím! Určitě!" Skrývá rozpaky Narcisa
,,A co jako?" Triumfálně vkročím do jídelny.
,,Luciusi, ráda tě vidím!" Moje žena už zjevně naší menší ranní rozmíšku hodila za hlavu, ale já tomu nevěřím a tak ironicky konstatuji.
,, Tím jsem si jistý"
,,Tak mě napadlo že můžeme se Sidoniem zajít na promenádu, aspoň se nadýcháš čerstvého vzduchu!" Napadne ji.
,,To mě těší." Rozkošně prohlásím a v duchu spílám všem svatým.
 
Na promenádě
,,Nestrkej mi to zvíře do ruky!!!" Překotně a zhnuseně hystericky řvu. Tenhle den mi ho vnucuje už asi po páté.
,,Tati, neříkej mu zvíře! Je to Sidonius!" Před matkou mě napomíná Draco.
za Narcisinými zády, ale řekne tiše.,,Díky němu kolem ní nemusím furt skákat!"
,,To je pochopitelné. Možná si ho dokonce oblíbím!"Tenhle nápad je fakt dobrý! Pronásleduje mě jeho překvapený pohled.
Odkud já znám tu siluetu? V dáli někoho zahlédnu.Meriadna! Nato že je jí třicet nijak moc nezestárla.
,,Luciusi? Luciusi Malfoyi! Jak ráda tě vidím!!!" přibíhá ke mně nadšeně
zní to vskutku jako myšleno vážně
,,Meriadne! Co tu děláš?"Odpovídám té rozkošné panence.
,,Jsem tu se známými, psa ještě naštěstí nemám." Vysvětlí na můj překvapený pohled
,,Vypadáš hrozně! Stav se!"
Dělá si o mě starosti vskutku myšlené vážně. VAUV!!!!!!!!!!!!!!!!!
,,Ráda tě uvidím. Musíš mi všechno povědět! A ….nechtěl bys mě představit své společnosti?" Zarazí se najednou.
,,Ani ne!" VELICE VELICE tiše,tak aby to slyšela jen ona, nadhodím. Ozývá se tichý chichot a já pokračuji. ,,Jistě, má žena Narcisa." Ta vrhá moc ,,milé" pohledy.
,,A tohle je Draco. Už jsem ti o něm povídal."
,,Ano ano pamatuji se, ale je to opravdu dávno." Rozpomíná se má krasavice na náš společný večer.
,, Tehdy to byl třináctiletý hoch a teď má najednou přes dvacet!" Najednou se zarazí a otočí se k Narcise. ,,Velice mě těšilo paní Malfoyová!"
,,Mě taktéž" Ta umí být velice přesvědčivá že?
,,Sbohem. Draco?" Ujímá se slova opět Meriadne.
,,Hmm?" Neposlouchá ten nevychovanec.
,,Nashledanou!" Zdůrazní Meriadne, kterou nic nerozhodí.
,, Sbohem." Odpoví on poté co ho rýpnu do žeber.
 
Doma
,,Zítra za Meriadnou zajdu!" Přemýšlím nahlas.
,, To jsem ráda!" Opět opět nepřesvědčivě můj myšlenkový pochod komentuje Narcisa!!!
 
Před Meriadninými dveřmi
,,Luciusi, ráda tě vidím, pojď dál. Musíš mi všechno povědět!" Přívětivě slyším ze dveří..
 
Za Meriadninými dveřmi
,,Óóó, miláčku, chyběl jsi mi!" Změní najednou Meriadne tón. Následuje vášnivý polibek .
 
Nad ránem

Při rozkošném (rozhodně na pohled) protažení ,,Vážně jsi mi chyběl Luciusi!"
,,Po dnešku o tom rozhodně nepochybuji Meri!"
Jak sladké to zavrnění!
 
U snídaně doma
,,Kde jsi byl tak dlouho?" Začíná výslech ještě předtím než nás může kdokoliv slyšet.
,, Byl jsem u Meriadne!" Prohlašuji odvážně, ale stále omámeně.
,,Do tří do rána?"
,,Ne! Přirozeně! Jak jistě víš, snažím se navázat na svůj předchozí život. A k tomu jednoznačně patří noční procházky! To si snad ještě pamatuješ!" Na oko se rozezlím na hloupé,ale pravdivé otázky.
,,Na předchozí život? Nebudeš nám tedy ničit manželství, že ne?"Překvapivě řekne Narcisa. Stoprocentně o našem předchozím románku věděla.
,,Řekl jsem snad něco o tom? Kde jsi na tak pitomou věc přišla?"
,,Fajn, v tom případě můžeme napravit tu věc co jsme nezvládli včera ráno? Že?" Následuje rozkošný pohled směrem ke mně a rádoby půvabné zamrkání.
Já ztuhnu. V té chvíli vchází Draco
,,Dobré ráno mami, tati! Jak jste se vyspali?"
já ,,Výborně synu!"
ona ,, Dobře!"
,,Víte co? Půjdu si ještě zdřímnout. Pro lepší kondici, potřebuju to!" Ohodnotím svůj stav.
odcházím
 
Po pěti minutách
,,Draco, omluvíš mě prosím?" Ozývá se z Jídelny.
,,Jistě mami" Překvapeně hláskuje synáček.
,,A……a dobrou chuť!" Ozve se ještě.
Pak mizí na schodech i Narcisa.


A život jde dál!

*Pozn.aut.:Ve druhém dílu tj. HP a Tajemná komnata je napsáno datum (oslava pětistého výročí úmrtí Skoro Bezhlavého Nicka) podle nějž se dá odvodit že se tento rok v Bradavicích odehrává ve skutečném roce 1992.